:52:00
Jsem do vás zamilovaný, a po ui.
:52:05
No, dobøe.
:52:07
Cením si toho, e vám to smím takhle øíct.
Protoe si pøipadám, jako by mùj mozek...
:52:10
...neustále omýval tu samou písnièku...
:52:13
...ani nevím, kolik dní v kuse, snad celou vìènost.
Byl jsem zmatený.
:52:17
Poøád a poøád dokola.
Ale i tak, paní Groden, vám musím øíct...
:52:19
Nebude vám vadit,
kdy napøed odloím autobaterii?
:52:21
Je vánì tìká.
:52:21
Baterka?
Jasnì, dolu s ní.
:52:29
Díky.
:52:30
Kdy jsem vás poprvé uvidìl, u ani nevím,
pøed kolika dny to bylo...
:52:34
- Co je vlastnì za den?
- Úterý.
:52:36
- Úterý.
- Nechcete si sednout?
:52:38
Ne. V ten okamik, paní Groden,
hned první chvíli, kdy jsem vás zahlédl...
:52:43
...e mùj ivot tak,
jak jsem jej chápal byl jen...
:52:47
Byl jsem vzùru celej den,...
:52:49
...druhá noc s pøespáváním v autì.
Nevìdìl jsem, kudy kam.
:52:51
Uel jsem snad 17 kilákù a na louku...
K vaí zahradì...
:52:54
...k vám, jak tam stojíte mezi záhonky.
:52:58
Vidìl jsem vás s borovicemi v pozadí,...
:53:01
...a kopec. A vechno bylo úplnì zkamenìlé.
:53:06
Tak nádherné...
:53:08
...témìø nesnesitelnì.
A poøád to tak vidím.
:53:11
A potom, co jsem drel vai ruku...
:53:14
...jsem si vzpomnìl na narozeninovou oslavu...
:53:16
...dìtskou narozeninovou oslavu,...
:53:18
...kde mùj starí bratr pøedvádìl,
jak jsem asi nael obìenou mámu.
:53:21
Moje máma si vzala ivot,
ale moná to tak nebylo.
:53:25
Vyprávìl pøíbìh, ve kterém...
:53:27
...jsem se vracel ze koly,
v ruce pyramidu vyrobenou z polystyrénu.
:53:31
Jak jsem otevøel pøední dveøe, veel...
:53:34
...pozpátku a v pøedsíni do ní narazil.
Obìsila se.
:53:39
Ale teï si nemyslím, e je to pravda...
:53:41
Tohle nemùe být skuteèná vzpomínka,
moje vzpomínka.
:53:44
Moná je to jenom vyprávìní,
které jsem zaslechl od svého bráchy.
:53:47
Dokonce ani polystyrén tenkrát
jetì neexistoval, paní Groden.
:53:52
Vdycky jsem se cítil provinile, spjatý s tím,
e já ji takhle nael.
:53:57
Ale teï si myslím, e já to nebyl.