:53:01
...a kopec. A vechno bylo úplnì zkamenìlé.
:53:06
Tak nádherné...
:53:08
...témìø nesnesitelnì.
A poøád to tak vidím.
:53:11
A potom, co jsem drel vai ruku...
:53:14
...jsem si vzpomnìl na narozeninovou oslavu...
:53:16
...dìtskou narozeninovou oslavu,...
:53:18
...kde mùj starí bratr pøedvádìl,
jak jsem asi nael obìenou mámu.
:53:21
Moje máma si vzala ivot,
ale moná to tak nebylo.
:53:25
Vyprávìl pøíbìh, ve kterém...
:53:27
...jsem se vracel ze koly,
v ruce pyramidu vyrobenou z polystyrénu.
:53:31
Jak jsem otevøel pøední dveøe, veel...
:53:34
...pozpátku a v pøedsíni do ní narazil.
Obìsila se.
:53:39
Ale teï si nemyslím, e je to pravda...
:53:41
Tohle nemùe být skuteèná vzpomínka,
moje vzpomínka.
:53:44
Moná je to jenom vyprávìní,
které jsem zaslechl od svého bráchy.
:53:47
Dokonce ani polystyrén tenkrát
jetì neexistoval, paní Groden.
:53:52
Vdycky jsem se cítil provinile, spjatý s tím,
e já ji takhle nael.
:53:57
Ale teï si myslím, e já to nebyl.
:54:00
Já to nebyl.
:54:03
Stala se základním kamenem mého dìtství.
:54:06
Událost, na které jsem zaèal
stavìt vechno ostatní...
:54:09
...a teï jsem kámen vytáhl a
celé se to zhroutilo.
:54:12
Jedinou vìcí, která mi teï zùstává,
paní Groden...
:54:16
...jedinou vìcí, kterou jsem si jistý, je...
:54:19
...moje láska k vám.
:54:23
Pane Gibbsi.
:54:25
- Ano?
- Nové Mexiko je velmi mocné místo.
:54:30
Zvlátì kdy jsou tu lidé poprvé,
mùe být a trochu omraèující.
:54:40
Vlastnì se cítím troku...
:54:43
...mimo.
:54:47
Mùete zùstat bydlet s námi...
:54:49
...jak jen dlouho chcete, ne najdete svùj cíl.
:54:53
- Moná jetì jednu, dvì noci?
- Jasnì.
:54:58
- Díky. Manelovi to vadit nebude?
- Ne, nebude.