:42:02
Teï se zmìní.
:42:05
Vidí, poznání smrti vechno mìní.
Kdy Ti øeknu pøesné datum a èas
:42:10
Tvé smrti, kompletnì Ti
to ukonèí ivot.
:42:15
Já to vím.
:42:18
Umí si pøedstavit co je to za pocit,
kdy Tì nìkdo posadí...
:42:21
- John Cramer?
- ...a øekne Ti, e umírá?!
:42:28
Ta pøedstava...
:42:33
...e Tvùj èas se krátí.
:42:39
V jedné vteøinì...je to jako kdyby
sis vzal drogu...
:42:41
...dívá se na vìci jinak,
cítí vùnì jinak...
:42:45
Vechno Ti chutná, a u sklenice vody
nebo procházka parkem.
:42:49
Èas se krátí, Johne.
:42:51
Vìtina lidí má výhodu, e neví,
kdy jim ten èas vyprí.
:42:54
A ironií toho je,
e jim to umoòuje opravdovì ít.
:42:58
Umoòuje jim to vypít tu sklenièku vody
ani by ji ochutnali.
:43:02
Poøád to mùe napravit, Johne.
:43:06
Ano, ale mùeme napravit Tebe?
:43:10
Já jsem nenapravitelný.
Mám rakovinu.
:43:18
Myslí, e rakovina je omluva
pro to, co dìlá?
:43:20
Ne.
:43:23
Rakovina je vìc,
která mì a mou práci nastartovala.
:43:27
To byla chvíle, kdy jsem se rozhodl
skoncovat se ivotem...
:43:30
a zaèít nový mou prací.
:43:32
Tohle tomu dává smysl.
:43:40
Chtìl jsem spáchat sebevradu.
Nevylo to.
:43:45
Mé tìlo není natolik silné,
aby porazilo rakovinné buòky...
:43:49
...chtìl jsem jim usnadnit boj o mùj ivot...
:43:57
A k mému pøekvapení jsem pøeil.