:59:00
Prosím tì, neptej se.
:59:03
Odvez mì odsud.
:59:06
Mám tì vzít domù?
:59:09
Nìkam, kde je svìtlo.
:59:12
Slib mi, e se u nebude ptát. Prosím.
:59:48
Proè jsi za mnou utíkal?
:59:50
Jsem teï za tebe zodpovìdný.
:59:53
Èíòané øíkají, e jak jednou nìkomu
zachrání ivot,
:59:56
jsi za nìho stále zodpovìdný,
tak teï je to má povinnost.
:59:59
Musím to vìdìt.
1:00:02
Sama toho vím málo.
1:00:08
Jako kdybych la dlouho chodbou,
1:00:14
ve které kdysi byla zrcadla,
a jsou tam stále jejich støepy...
1:00:19
a kdy dojdu na konec té chodby,
1:00:22
je tam jen tma.
1:00:26
A já vím, e jak do ní vejdu,
1:00:31
umøu.
1:00:34
Nikdy jsem na konec nedola.
Dosud jsem se vdy vrátila.
1:00:39
- Kromì jednoho pøípadu.
- Vèera?
1:00:42
A tys to nevìdìla,
dokud ses u mì neprobrala.
1:00:46
Nevìdìla jsi, kde jsi.
1:00:48
Ale pamatuje si záblesky, støepy zrcadla.
1:00:51
- Matnì.
- Co si pamatuje?
1:00:53
Jednu místnost,
1:00:56
kde sedím sama.
1:00:58
- Stále sama.
- Co jetì?