:01:00
Bytostnì takový dojem
já mám ze ivota:
:01:03
Plný samoty, bídy,
utrpení a netìstí...
:01:07
a je po vem hroznì rychle.
:01:10
Dalí zásadní vtip pro mne...
:01:12
je obvykle pøipisován
Groucho Marxovi...
:01:15
ale poprvé se objevuje ve Freudovì
knize Vtip a jeho vztah k nevìdomí.
:01:19
Je to nìjak takhle, parafrázuji:
:01:21
Nikdy nechci patøit do klubu, který by
chtìl nìkoho jako jsem já za èlena.
:01:25
To je klíèový vtip mého dospìlého ivota
ve smyslu mého vztahu k enám.
:01:30
Poslední dobou se mi hlavou zaèaly
honit nejpodivnìjí mylenky...
:01:33
Protoe mi bylo právì 40 a mám dojem,
e procházím ivotní krizí.
:01:37
Stárnutí mi starosti nedìlá.
K tìm lidem já nepatøím.
:01:39
Nahoøe troku pleatím. Ale to je tak
to nejhorí, co by se o mne dalo øíct.
:01:43
Myslím, e èím budu starí,
tím to bude lepí.
:01:46
Asi budu ten pleatící potentní typ...
:01:49
oproti ctihodným edinám.
:01:53
Pokud ovem nebudu ani jedno z toho.
:01:55
Nýbr jeden z tìch slintajících chlapíkù ...
:01:57
co vpadnou do kavárny s igelitkou
v ruce a co vykøikují o socialismu.
:02:03
Annie a já jsme se rozeli a já se
s toho poøád nemùu vzpamatovat.
:02:06
poøád se v mysli probírám útrky
vzpomínek z naeho vztahu...
:02:10
zkoumám svùj ivot a zkouím pøijít
na to kde se stala chyba.
:02:14
Jetì pøed rokem jsme se milovali.
:02:19
Je to zvlátní. Nejsem ádný morous.
Nejsem depresivní osobnost.
:02:24
Mìl jsem docela astné dìtství.
:02:26
Za Druhé svìtové války jsem
vyrùstal v Brooklynu.
:02:30
Nemíval deprese.
:02:32
- Zèistajasna nechce nic dìlat.
- Proè jsi v depresi, Alvy?
:02:35
Tak to øekni doktoru Flickerovi.
Je v tom nìco, co èetl.
:02:39
Nìco co èetl?
:02:41
- Vesmír se rozpíná.
- Vesmír se rozpíná?
:02:45
Vesmír je vechno a
jestlie se rozpíná...
:02:48
tak se jednou roztrhne
a bude se vím konec.
:02:51
Copak to je tvoje starost?
Pøestal dìlat domácí úkoly!
:02:56
- V èem je problém?
- Co s tím má vesmír co do èinìní?
:02:59
Ty jsi tady v Brooklynu.
Brooklyn se nerozpíná!