1:40:23
Co cítí?
1:40:26
No, vìc je taková,
e nic necítím.
1:40:29
Vùbec nic?
1:40:30
No, jsem okován, ohromen,
1:40:32
a úplnì úaslý.
Jak to zní?
1:40:35
Moná je to
vechno moje vina.
1:40:36
Moná moje.
Moná, nevím.
1:40:37
Nemùe se poøád
obviòovat...
1:40:39
za vechno, co se stalo.
1:40:40
Ano, nemùe se poøád vinit.
1:40:41
To je pravda, Gillian.
1:40:43
A nemùe vinit tátu,...
1:40:44
protoe on u tu
není.
1:40:45
-Ale ty ano.
-A já ano.
1:40:46
To je pravda. A ivot jde dál,
e, Gillian?
1:40:49
Je to tak?
Je to tak?
1:40:50
Jde. Jde.
Poøád a navdycky. Oh!
1:40:52
Ne navdycky.
1:40:53
Ne, ne, nikdy navdycky.
Ne docela. Ne docela.
1:40:55
Ale myslím, e ivot není
jen o sekaných jehnìèích ledvinách, ne?
1:40:57
Ale myslím, e jde dál
a--a ty jen musí...
1:40:58
pokraèovat, e?
1:41:00
Myslím, e to
nemùe vzdát, e?
1:41:01
Urèitì ne. Pokadé, kdy
nás míjí krvavý Saturn,
1:41:04
trochu do nás drcne.
1:41:05
Oh, tak to jsou hvìzdy,
Gillian.
1:41:07
Vechno má svùj èas.
1:41:08
Oh, to je záhada.
To je záhada.
1:41:10
Vdycky je nìjaký dùvod.
1:41:11
Oh, jenom potøebujeme uchopit
správný dùvod ve správný èas.